Moje literární vzory

Jako každý spisovatel i já čtu a nechávám se tak ovlivnit svými literárními vzory. Pokud vás to zajímá, ovlivnili mě přinejmenším tito:

Spisovatelé

• Maj Sjőwallová a Per Wahloo - psali „severské detektivky“ předtím, než začalo být v Čechách módní je číst. Pikantní na tom je, že byli marxisté a snažili se ve svých knihách ukazovat odvrácenou tvář Švédska sedmdesátých let. Někteří by se o takovou tvář mohli hádat, ale samozřejmě existovala. Odvrácená tvář společnosti totiž existuje za jakéhokoliv politického režimu.

  Právě oni mi vnukli myšlenku psát detektivky a ukazovat idlické a ideální poměry v České republice a na Pražské radnici (vymyšleno v době nejvyšší slávy korupčních skandálů typu Opencard).

• Douglas Adams je kromě Stopařova průvodce autorem dalších pozoruhodných knih.

  Je to jednak trilogie o holistickém detektivovi Dirku Gentlym (knihy Holistická detektivní kancelář Dirka Gentleyho, Dlouhý temný čas svačiny duše a nedopsaný Losos pochybnosti). Adams touto sérií dokázal, že detektivka nemusí být uplně logická a může obsahovat i nadpřirozené prvky, což by se Páteru Knoxovi zřejmě nelíbilo. Na možnou ovlivnění jedné mé dřívejší povídky právě Dirkem Gentlym jsem byl upozorněn jedním z čtenářů.

  Neméně pozoruhodná je kniha The Meaning of Liff (česky vyšlo jako Smysl Životic), kde jsou použity názvy obcí na pojmenování věcí a jevů, pro něž zatím označení neexistuje. Svého času jsem ho chtěl napodobit, nicméně předběhl mě překladatel této pozoruhodné knihy.

• Michail Bulgakov - Narázky na jeho Mistra a Markétku, zřejmě jeho nejznámější dílo, naleznete v mé tvorbě v podstatě plošně. Pokud se někdy budete hodně nudit, můžete je zkusit počítat.

• a konečně Čech - Josef Škvorecký - Kromě jeho detektivek a do dokonalosti dovedených eufemismů při „postelových scénách“ obdivuji také to, že dokázal fungovat v exilu.

Dále jsou tu bratři Strugačtí, Stanislaw Lem, Frederick Pohl a Karel Čížek z oboru sci-fi a China Mieville zastupující na mé poličce literárních vzorů žánr fantasy.

Básnící

Vzhledem k tomu, že poezii obvykle konzumuji zabalenou v hudbě, bude v této sekci zmíněno několik písničkářů a hudebních skupin na úkor básníků.

• Jaromír Nohavica - písně tohoto písničkáře poslouchám už od dětsví. Dost už jich znám nazpaměť, přesto se však vždycky objeví nějaká pro mě nová.
• Karel Plíhal - obdivuji především jeho naposto dokonalé básničky.
• skupina Traband - obdivuji především jejich tklivé „žižkovské“ balady a moudrost obsaženou v jejich textech. Jejich textař a zpěvák Jarda Svoboda je též autorem několika překladů písní Boba Dylana.
• skupina Umbrtka - našel jsem se v jejich industriální poetice a uctívání práce.Veškerá šeď, všecek beton a asfalt, všichni dělníci a stroje v mých básních mají předobraz zde.
• skupna Hm - vyniká především ve zhudebňování oněch „čítankových“ autorů, jako neméně geniální se mi ale jeví jejich dvorní textař Patr Kotouš. Moje oblíbená písní od skupiny Hm je zhudebněná (číže) Balada o očích topičových.
• a konečně regulérní básník - Karel Jaromír Erben. Považuji se za velkého příznivce epických básní a Erben je v nich mistr. Protože je to však jeden z autorů povinné četby, ani on se nevyhnul jistému parodování. Jednu parodii jsem s úctou napsal i já.

Upozornění

Z této stránky byli vypustěni všichni umělci, které znám nebo s kterými spolupracuji. Jejich jména většině lidí spíše nic neřeknou, ale o to větší na mě někdy mají vliv. Někdy napíšu i o nich.